Soumrak nad Evropou

Dilema jedné středoevropské rodiny

M arie Pavláková, sestra mého děda, uzavřela dne 20. února 1911 ve Vídni v XVI. okrese na faře U Sv. Rodiny sňatek s Karlem Stefanem (Steffanem). Po rozpadu monarchie se s manželem usadili v tehdy německém Brně a svůj manželský vztah formálně upravili před československými úřady 9. října 1921.

V době ohrožení republiky v roce 1938 věnovala finanční prostředky na stavbu pohraničního opevnění. Zachovalo se jedno z potvrzení z 1. 10. 1938 od Jubilejního fondu na obranu státu.
Složenka Jubilejního fondu na obranu státu ze 1. 10. 1938 K dyž hitlerovská vojska obsadila Československo, tak se všichni obyvatelé Protektorátu mohli rozhodnout mezi českou a německou národností. Rodina Karla Stefana se rozhodla pro německou. Znamenalo to, že synové Karl a Josef museli narukovat do armády, dcery Marta, Elsa, Hilda a Mitze byly nasazeny jako dobrovolné zdravotní sestry v lazaretech.

M arie Stefanová obdržela Čestný kříž německé matky ve stříbře, neboť porodila šest dětí pro Říši.
Čestný kříž německé matky. Za čtyři až pět dětí se udílel v bronzu, za šest až sedm ve stříbře a konečně ve zlatě za osm a více dětí

Noci orla

M ariin syn kapitán Josef Steffan byl nočním stíhačem Luftwaffe na stroji Ju 88. Křestní jméno dostal po mém dědovi Josefovi.

Ú častnil se bojů v západní Evropě, bitvy o Británii, bojů v Rusku a posléze letecké války nad Říší proti britským bombardovacím svazům.

B yl pilotem u noční stíhací perutě Nachtjagdgeschwader 1 (NJG1) vzniklé v roce 1940. NJG1 byla dne 1. října 1942 přetransformována na Nachtjagdgeschwader 5 (NJG5). NJG5 byla v březnu a dubnu 1943 převelena do Renens ve Francii za účelem obrany základen německých ponorek. Posléze byla vyslána na východní frontu, kde byla přetransformována na Nachtjagdgeschwader 100 (NJG100). V rámci NJG100 byla dne 1. srpna 1943 zformována 2. Noční stíhací letka (2./NJG100), která na podzim 1944 přiletěla s nočními stíhačkami Ju 88 na velitelství Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 12/XVII do Brna (Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 12/XVII v Brně vznikla dne 1. dubna 1944.). V prosinci 1944 byla 2./NJG100 přejmenována na 4./NJG100. Ve výzbroji měla osm stíhacích letounů Ju 88 C–6 a jeden Ju 88 G-1. (Zdroj: Luftwaffe Officer Career Summaries. Section S-Z. By Henry L. deZneng IV and Douglas G. Stankey. 2012. Dle tohoto seznamu byl Josef Steffan pilotem povýšeným dne 13. 08. 1942 na kapitána. Působil na Fl.H.Kdtr. Brünn (na Fliegerhorst-Kommandantur Brno).

V důsledku utrpěného zranění byl na brněnském velitelství převelen na oddělení pro obranné zásobování, které mělo na starosti chod lazaretů Luftwaffe, jež byly umístěny v několika zlínských školách a dvou dívčích internátech. V jednom ze zlínských lazaretů Luftwaffe zemřel i Walter Stefan.

J osef Steffan byl nositelem Železného kříže I. a II. třídy.
Znak NJG 5 – Orel útočící na britské ostrovy
Znak NJG100 – Orel útočící na sovětského vojáka
Ju 88 G v boji

Věrnost krvi a cti

M ariin syn Karl Steffan působil v Brně u Allgemeine–SS.

O d každého člena Allgemeine-SS se očekávalo, že bude mít po sňatku minimálně čtyři děti, a to buď své vlastní, nebo adoptivní. Proto se Karl rozhodl pro adopci Waltera a Mimi. Walter byl členem Hitlerjugend (HJ), Mimi byla organizována ve Svazu německých dívek (BDM).

N ezletilý Walter se jako člen Hitlerjugend dobrovolně koncem války přihlásil do SS a zraněním při obsluze protiletadlového kanonu v boji o Zlín podlehl v lazaretu Luftwaffe ve Zlíně. Je pohřben na Vojenském pohřebišti německých vojáků na Lesním hřbitově ve Zlíně. Na náhrobní desce je uvedeno jméno Walter Stefan.
Pohřebiště německých vojáků vysvěcené 1. června 2006. Lesní hřbitov ve Zlíně (In: Chudějová J.: Lesní hřbitov. Magistrát města Zlína. Zlín. 2005: Vojenské pohřebiště německých vojáků z období 2. světové války z let 1944 – 45. Přesné počty pohřbených nejsou známy – tak důsledná evidence se neprováděla. Předpokládá se, že je zde pohřbeno asi 78 vojáků, a to jak padlých v boji v oblasti Zlína (8 – 10 bylo převezeno z Malenovic), tak vojáků zemřelých v lazaretech Luftwaffe, které byly umístěny v několika zlínských školách a dvou dívčích internátech).

M anžel Elsy Stefanové byl nadporučíkem pancéřových granátníků u Waffen SS. Padl na východní frontě.