Vlčí udice

Můj praděd Jan Kamenec našel v roce 1917 místo svého posledního odpočinku na Hřbitově hrdinů (Heldenfriedhof) Seissera u Villachu. Dne 27. června 1917 padnul za císaře a vlast.


Zeta

S iebmacher uvádí, že se jedná o starý polský šlechtický erb, kterého užívala i řada jiných polsko-litevských šlechtických rodů, jako např. Komantzky (Chomanski, Chomatzki), Szatanski, Dambrovka a další.

S iebmacher používá pro erb Kamenců označení dvojitý hák, nebo také vlčí udice, který byl podobně jako tzv. svěrček válečnické nářadí kované ze železa a ostrými hranami a výběžky opatřené a bylo vrháno pod koňstvo rytířů (často do úvozů, kudy rytíři jeli) a jeho účelem bylo poranit šlachy rytířských koní a tím jejich jízdu znemožnit. Na vývodu Dobšiců se nachází znak Reginy Kamencovy z Lagevník. Zde je štít černý a znamení Z bílé, křídla černá. Odchylku znamení na štítě má na pečeti Mikuláš Kamenec z Kamena 28. 9. 1600 v Opavě, jenž má na štítě a co klenot mezi křídly znamení jako dvě spojené litery T, totiž jedna stojící, druhá opačně hlavou dolů, obě uprostřed kroužkem spojené. Toto znamení není snad litera Z, nýbrž tzv. svěrček, který má podobu N, tedy položeného Z. Mikuláš ml. Kamenec z Kamena má na štítě znamení jako Z, klenot rozložená orlí křídla. Týž pečetí přizn. L. 1585 jako úředník Slavkova na Moravě (ZA Brno, přizn. l., rejstřík 142/29, 150/34, 156/181 až z r. 1589, list z r. 1585 nezjištěn).

Kamencové z Kamena (Kaminietz)

K amenec z Kamena byl starobylý rod polsko - litevského původu. Kamencové byli usazeni na Opavsku, Opolsku, Ratibořsku a na východní Moravě a psali se asi dle Kamena (něm. Kamienk) 30 km severovýchodně od Opole.

N a Opavsku byli např. připomínáni: Jan z Kamena svědčil v Opavě 17. 12. 1485; Mikuláš Kamernec z Kamena se soudil 1601 na Opavsku.
Erb vlčí udice K amencové z Kamena, tak jako řada jiných drobných slezských rytířských rodů, působili ve službách slezských knížat. Prostřednictvím sňatků moravských Šternberků se členkami rodu opavských knížat (1379 Anna Opavská manželkou Petra ze Šternberka, 1436 Anežka Opavská manželkou Jiřího ze Šternberka) se dostali na šternberská panství Slavkov u Brna a Holešov (Hostišová). Tam zůstali usedlí i po přechodu těchto panství od Šternberků na jiné rody: Slavkov patřil Šternberkům do roku 1436 (od Aleše ze Šternberka získal panství Petr z Konice), Hostišová do roku 1574 (toho roku přešlo panství Holešov a tedy i Hostišová na pány z Lomnice).

N a výše uvedených bývalých šternberských panstvích byli např. připomínáni: Mikuláš ml. Kamenec z Kamena (v letech 1585 – 1589 byl úředníkem na Slavkově, jeho pečeť se znamením Z na štítě a mezi křídly je v ZA Brno) a Jiří Kamenec (narozený kol. 1640 v Hostišové) byl zakladatelem větve, z níž pocházeli naši přímí předkové.

N ěkteří vykonávali funkce nižších panských úředníků, např. Ignác působil v Kolíčíně (4 km západně od Holešova) jako poklasný a dráb.
Dráb dohlíží nad sedláky
Marie Kamencová (nar. 1907) a Josef Pavlák (nar. 1898) LITERATURA:

Siebmacher, J.: Der Abgestorbene Adel der Preussischen Provinz Schlesien. Nürnberg. 1894: Kaminietz (Caminietz) - Oberschlesisches Geschlecht polnischen Ursprungs (hornoslezský rod polského původu), Wappngenossen der Freiherren v. Dambrowka (užívají stejný erb jako svobodní páni z Dambrowky).

Siebmacher, J.: Der Adel von Österreich – Schlesien. Nürnberg. 1885

Siebmacher, J.: Schlesischer Adel. Nürnberg. 1887: Komantzky (Komanzki, Chomanski) – aus Litthauen, im 17. Jahrhundert unter dem Adel der Fürstenthümer Oppeln und Teschen erwähnt; eines Stammes und Wappens mit dem Geschlechtern Dambrowka (Komantzky, původem z Litvy, v 17. století připomínán mezi šlechtou knížectví Opolského a Těšínského, stejného původu a erbu jako rod Dambrowka).

Pilnáček, Jos.: Neznámé rody a znaky staré Moravy. SOA Brno. 1983

Pilnáček, Jos.: Staromoravští rodové. MZA Brno. 1996

Pilnáček, Jos.: Rody starého Slezska. MZA Brno. 1998