Společenská odpovědnost
Naše rodová tradice nás zavazuje k respektování následujících hodnot: poctivosti, serióznosti a spolehlivosti. Součástí rodové tradice je rovněž mecenášství. V souladu s Rodovým etickým kodexem, který pochází z 2. poloviny 18. století a jenž byl sepsán v duchu osvícenství, se naši předkové rovněž věnovali činnostem, které lze dnes označit pojmem služba veřejnosti. Podporovali oblast vzdělávání a kultury a podíleli se na rozvoji regionů, kde působili. Při uskutečňování našich podnikatelských aktivit spojujeme odpovědnost za udržování rodové tradice s ekonomickým myšlením. Jsme hrdí na to, že každoročně věnujeme 3 % z našich příjmů na dobročinné účely. Zastáváme názor, že podnikání by mělo mít vedle svých ekonomických cílů i duchovní rozměr.
V souladu s Rodovým etickým kodexem, který pochází z 2. poloviny 18. století a jenž byl v duchu osvícenství sepsán dědem mé praprabáby Anny Albiny roz. Kerrn (1824 – 1892), se naši předkové rovněž věnovali činnostem, které lze dnes označit pojmem služba veřejnosti. Podporovali oblast vzdělávání a kultury a podíleli se na rozvoji regionů, kde působili.
Mezi našimi předky nacházíme řadu filantropů. Nejvýznamnějšími z nich jsou:
Mathias Egídius Pawlack (1745 – 1799), můj 4x praděd. V roce 1787 založil Triviální školu v Krásensku u Vyškova. Za jeho působení došlo ke klasicistní přestavbě panského dvora, ovšem při zachování historické paměti, tzn. přízemí zůstalo renesanční – vyjadřovalo starobylost místa, patro bylo klasicistní a symbolizovalo úspěšnost rodu v 2. pol. 18. století.
Jan Josef Anton Peisker (1851 – 1933), bratr mého praděda z matčiny strany Adolfa Antona Josefa (1861 – 1926). Založil Čtenářskou besedu v Českém Krumlově (1886) a Veřejnou studijní knihovnu v Plzni (1890). (Dopisy mezi Purkmistrovským úřadem královského města Plzně a Janem Peiskerem – 1, 2, 3, 4, 5). (Stanovy knihovny sepsané Janem Peiskerem – 1, 2, 3, 4).
Svatopluk Pavlák (1929 – 2010), bratr mého otce. V duchu staré rodinné tradice, jejíž součástí byl i pozitivní vztah ke knihám, pravidelně a zcela bez finančních nároků zasílal publikace do soukromého archivu Tomáše J. Bati.
Ocenění za charitativní práci a podporu katolické církve
Za humanitární činnost a charitativní práci nám byl v roce 2008 udělen Kříž Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Řád sv. Lazara Jeruzalémského spolupracuje ve Francii v úplné shodě a se vzájemným uznáním s Légion d’Honneur, Čestnou legií, jež je vládou Francouzské republiky pověřena evidencí a správou čestných titulů a hodností.
Církevní donace
Vážíme si křesťanských tradic zemí Koruny české
Naší nejvýznamnější rodinnou církevní donací v současnosti, avšak s duchovním přesahem do příštích generací rodu, je spolufinancování nákladů spojených se stavbou velkých varhan v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Během Adventu 2015 – v Jubilejním roce našeho rodu (1515, 1715) – jsme s Nadačním fondem Svatovítské varhany (Metropolitní kapitula sv. Víta v Praze) uzavřeli Darovací smlouvu na období tří let (2016, 2017 a 2018) o pravidelné měsíční finanční podpoře projektu (více informací zde). V lednu 2019 byla Darovací smlouva prodloužena do konce roku 2020, ve kterém by mělo dojít k ukončení projektu stavby nových varhan v katedrále. Během Vánoc 2020 jsme následně uzavřeli s Nadačním fondem Svatovítské varhany Darovací smlouvu, ve které jsme se zavázali podporovat rozvoj kulturních a duchovních hodnot, a to konkrétně za účelem zajištění realizace velkých varhan v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě k jejich využití liturgickému a kulturnímu. Darovací smlouva je uzavřená do konce roku 2025.
Hlásíme se k odkazu předků
Pro spásu své duše, jakož i duší svých předků i potomků jsem během Vánoc 2016 se souhlasem faráře v Krásensku u Vyškova vytvořil pro tamní farní kostel prebendu, která je zajišťována každoročním platem spláceným v pravidelných měsíčních splátkách. Kostel v Krásensku je starým rodovým kostelem, ke kterému měli naši příbuzní a předkové v 16. – 18. století (Lukavečtí z Lukavice a Pavlákové z Krásenska) patronátní právo či zastupovali olomouckého biskupa ve správních a soudních záležitostech v krásenské farnosti (více informací zde).
Pomáháme v rámci plzeňské diecéze
V první polovině 90. let jsme přispívali na opravu kláštera premonstrátů Teplá (více informací zde).
V roce 2008 jsme spolufinancovali rekonstrukci věží kostela sv. Mikuláše v Chebu (pamětní deska významných dárců zde).
Od Jubilejního roku 2015 naše rodina trvale měsíčně přispívá na provoz Hospice sv. Jiří v Chebu (více informací zde).
Firemní filantropie
Firemní filantropie tvoří jeden ze základních pilířů Společenské odpovědnosti našeho rodinného podniku.
V roce 2002 jsme se stali jedním z organizátorů charitativních projektů chebské pobočky mezinárodní společnosti KIWANIS International (tiskové zprávy).
V roce 2005 jsme byli spoluzakladateli chráněných dílen JOKER v Chebu (tiskové zprávy).
Lékaři bez hranic
Řadu afrických zemí drtí dlouhodobé válečné konflikty a epidemie nakažlivých nemocí. To vše vyvolává silný tlak na emigraci, z nichž část míří do Evropy. Proto jsme se rozhodli pomáhat lidem přímo v místech, kde žijí, abychom učinili jejich život snesitelným. Naši spolupráci s Lékaři bez hranic považujeme za splnění lidských povinností šťastnějších členů společnosti vůči druhům méně šťastným (dopis).
Umělecký mecenát
Jsme členy Mecenášského klubu Národního divadla, neboť se ztotožňujeme se ideou, že Národní divadlo je jedním ze symbolů národní identity, je nositelem národního kulturního dědictví a zároveň prostorem pro svobodnou uměleckou tvorbu (certifikát 1, certifikát 2).
Podíleli jsme se rovněž na podpoře projektů v oblasti kultury (tiskové zprávy).
Vážíme si tradic zemí Koruny české
Spolupracujeme také se Společností Národního muzea Matice české, Maticí moravskou a Muzejní a vlastivědnou společností v Brně.
V harmonii s přírodou
Rodinný podnik PKMC přispívá již mnoho let aktivně k záchraně rozmanitosti druhů a k ochraně životního prostředí.
Stavíme se čelem k požadavkům environmentálního managementu, který naplňujeme konkrétními skutky.
Působiště našich předků, zemanská rychta v Krásensku u Vyškova, je nejstarším pobytovým ekologickým střediskem na Moravě (www.lipka.cz).
V roce 2008 jsme převzali patronát nad tzv. Chebským dubem nedaleko Klášterního Dvora (Nonnenhof) na Chebsku. Dub byl vysazen někdy kolem roku 1740, obvod jeho kmene přesahuje 430 cm a se svou výškou 34 metrů je nejvyšším památným dubem v Karlovarském kraji. Po dohodě s Odborem Životního prostřední na Městském úřadě v Chebu jsme v roce 2008 nechali dub označit informační tabulí se státním znakem. Po necelém půl roce, v lednu 2009, došlo k jejímu odcizení, nechali jsme tedy umístit tabuli novou, tu však neznámí vandalové v roce 2010 vyvrátili a pohodili poblíž chráněného stromu. Z naší iniciativy došlo k jejímu opětovnému, v pořadí již třetímu, umístění a k jejímu zabetonování do země.
Projekty PKMC Kulturní dědictví
Od roku 2016 příležitostně realizujeme projekty v oblasti kulturního dědictví (více informací).